20. 6. 2016

V posledních letech se zvyšuje počet nemocných se štítnou žlázou. Důvodem je lepší diagnostika onemocnění a s tím související včasný záchyt nemoci v ambulancích praktických i odborných lékařů. V UHN se těmto problémům věnuje endokrinologická ambulance.

Jak vlastně poznáme, že máme problémy zrovna se štítnou žlázou? "Poruchy funkce štítné žlázy se projeví většinou až při rozvinutém onemocnění, což je dnes spíše vzácnější. Při snížené funkci, tedy nedostatečné hladině hormonů štítné žlázy v krvi, jsou to únava, zimomřivost, ospalost, nevýkonnost, bolesti svalů a kloubů, emoční labilita, celkově zpomalené psychomotorické tempo, suchá prosáklá kůže, zvýšené vypadávání vlasů, u žen poruchy menstruačního cyklu a plodnosti. Při zvýšené činnosti pak nejčastěji bušení srdce, zvýšené pocení, váhový úbytek, bolesti svalů a kloubů, nervozita, podrážděnost, třes," popisuje vedoucí lékařka endokrinologické ambulance Uherskohradišťské nemocnice MUDr. Alena Hondlová a dodává: "Lokálně se může místní či celkové zvětšení žlázy projevit zduřením na krku. Velké strumy s tlakem na polykací a dechové cesty jsou dnes naštěstí velmi vzácné." Nejčastějším onemocněním štítné žlázy (10-15 % populace, častěji u žen) jsou její autoimunitní poruchy. To znamená, že primární porucha je v imunitním systému, který bojuje s vlastní štítnou žlázou tvorbou protilátek proti jejím strukturám. Jak je něco takového možné? Hraje v tom roli dědičná predispozice poruch bílých krvinek (zajišťují  obranyschopnost), opakovaný stres, infekty - tedy vše, co negativně působí na imunitní systém.


Co dělat?
Při zjištění výše uvedených příznaků je potřeba se obrátit na ošetřujícího praktického lékaře, který provede vyšetření pohmatem krku, odběr krve na vyšetření hormonů štítné žlázy, případně odešle pacienta na ultrazvuk krku. Na základě toho pak doporučí vyšetření u endokrinologa a ten s ohledem na výsledky zahájí léčbu. "Sníženou funkci štítné žlázy řešíme zavedením substituční léčby hormonem štítné žlázy. Zvýšenou funkci potom tzv. tyreostatickou léčbou, což jsou léky blokující zvýšenou tvorbu hormonů. Další možností je léčba radioaktivním jódem nebo operační odstranění štítné žlázy. U uzlových strum je potřeba vyloučit zhoubné onemocnění, a to odběrem vzorku tenkou jehlou na cytologické vyšetření – pokud možno u všech uzlů velikostně nad 1 cm. Při negativní cytologii je pacient sledován, v případě nálezu zhoubných buněk ve vzorku či podezření na zhoubné onemocnění štítné žlázy je indikována operace. Akutní a subakutní záněty štítné žlázy léčíme pomocí protizánětlivých léků, antipyretik a antibiotik," uvádí endokrinoložka Alena Hondlová.


Důležitý je jód
Aby štítná žláza dobře fungovala, potřebuje k výrobě hormonů dostatek jódu. Jodizací kuchyňské soli je tento problém vyřešen.  Přísun jódu je však velmi důležitý u těhotných žen, většina multivitaminů a doplňků stravy pro nastávající maminky obsahuje v jedné tabletě 150 μg jódu, což by při dávce jedné tablety denně mělo být v kombinaci s jódem z potravy (mořské ryby nejvíce) dostačující. Naopak u zvýšené činnosti štítné žlázy je potřeba se většímu přísunu jódu vyhnout. K dobře fungující činnosti enzymů, které jsou ve všech buňkách pro správné využití hormonů štítné žlázy, je také důležitý dostatek selenu a vitamínu D. "U vegetariánů a veganů je potřeba vzít v potaz obsah strumigenů (způsobují ve velkém množství zvětšení ŠŽ) v některých potravinách, jako jsou například sója, jáhly, ovoce typu jahody, broskve, některé oříšky (burské a piniové), i různé druhy brukvovité zeleniny jako pekingské zelí, kedlubny, růžičková kapusta, květák, brokolice či ředkev. Důležité je, aby tyto potraviny netvořily příliš velkou část jídelníčku osob s nemocnou štítnou žlázou," konstatuje MUDr. Alena Hondlová.