MUDr. Jiří Kašpar

Co je to vlastně krevní tlak?

Jednoduše se jedná o tlak krve ve velkých tepnách a je dán objemem krve, jež srdce vypudí do oběhu, a odporem a poddajností těchto cév. Rozeznáváme tlak systolický, což je tlak v době, kdy se srdíčko stáhne a vypudí krev do oběhu, a tlak diastolický, kdy se naopak srdíčko krví plní. 

A jaká hodnota tlaku už je ta špatná, znamenající onemocnění? 

To překvapivě není úplně jednoduchá otázka. Stále platí hodnota pro diagnózu hypertenze v ordinaci lékaře 140/90 mmHg. Diagnózu však můžeme stanovit i ambulantním měřením tlaku, které provádí pacient sám (domácí selfmonitoring tlaku krve) či formou tlakového holteru a zde je ta hodnota pro denní měření TK nižší – 135/85 mmHg. Je také definován tzv. zvýšený tlak krve, což jsou hodnoty nad 120/70 mmHg, kdy u pacientů s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění jsou i tyto hodnoty důvodem léčby. 

Takže způsobů, jak diagnostikovat toto onemocnění je více?

Přesně tak, měření je také nutno provádět za standardizovaných podmínek, minimálně po pěti minutách klidu, v klidném prostředí v sedě s opřenými zády a s nohama na podlaze s paží volně loženou na podložce a s použitím manžety správné velikosti ve výši srdce. A samozřejmě kalibrovaný přístroj. Měření provádíme 3 x a počítáme průměr mezi 2. a 3. měřením. Když si pacient měří tlak doma sám, měří vždy 2 x ráno před užitím léčby a večer po dobu 3 až 7 dní a z hodnot vypočítá průměr. Třetí možností je využití tlakového holteru, kdy jsou hodnoty měřeny několikrát denně i v noci speciálním přístrojem a průměrné hodnoty interpretuje lékař. 

Už tedy víme, jak určíme diagnózu hypertenze u pacientů, ale proč se tlak u těchto lidí vlastně zvyšuje?

Ve většině případů se jedná o kombinací vrozených dispozic a vlivů zevního prostředí, tj. jak žijeme, co jíme, jak se hýbeme a jakou máme zátěž jak v běžném životě, tak v práci (a to jak zátěž psychickou, tak fyzickou). V menšině případů (cca 10 %) existuje specifická příčina onemocnění (např. hormonální porucha, onemocnění ledvin či vliv některých léků). 

Jedná se o onemocnění časté?

Velmi časté. V populaci žije až 40 % jedinců s hypertenzí, ale bohužel velká část pacientů o svém onemocnění neví a pacient přijde až při komplikacích. 

Jaké komplikace máte na mysli?

Jedná se o poškození srdce, cév a mozku, a co se možná ví méně, jedná se také o poškození očí či ledvin. To může vést k mozkovým mrtvicím, infarktům či selhání srdce, poruchám srdečního rytmu, onemocnění cév dolních končetin, selhání ledvin, poruchám vidění aj. 

Jaké jsou tedy cíle léčby?

Jde hlavně o to, abychom snížili riziko těchto onemocnění, tj. onemocnění srdce a cév. Snaha přitom je ovlivnit všechny rizikové faktory, tzn. že sem spadá také léčba obezity, vysokého cholesterolu, cukrovky, zanechání kouření a motivace pacienta ke zdravému životnímu stylu – ke zdravé stravě a zdravému pohybovému režimu. 

Začněme tedy tím, co bychom měli, resp. neměli jíst a jak bychom se měli hýbat.

Bohužel návyky v naší společnosti jdou často proti těmto doporučením a dodržování některých principů je velmi obtížné. Řada z nás tyto principy nedodržuje či obtížně hledáme čas, kdybychom udělali něco pro sebe. Ve stravě se nejčastěji doporučuje tzv. středomořská dieta, která obsahuje hodně zeleniny a ovoce a dostatečný příjem luštěnin. Dále také preference celozrnného pečiva před bílým, také bílého masa (kuřecí, krůtí, králičí) a hlavně ryb před masem červeným (hovězím a vepřovým).  Upřednostňuje se příprava vařením a dušení. Snaha je eliminovat průmyslové výrobky, jako jsou uzeniny. Pro hypertenzi je velmi důležité omezení soli, tj. jídlo nepřisolovat ani při přípravě, ani před podáním. Tady na Slovácku bychom se měli snažit omezit příjem alkoholu (ideální je samozřejmě abstinence), i když pro jednu sklenku vína denně mám určité pochopení 😊 

Co se týká přiměřeného pohybu, měli bychom se mu věnovat, a to nejen tomu v práci nebo v domácnosti, ale najít si čas pro pravidelný pohyb, jako je rychlejší chůze ev. běh, jsme-li toho schopni, jízda na kole, plavání a rekreační sport, který je nám blízký. Není tolik důležité, jaký sport máme rádi, ale je potřeba toto vykonávat alespoň 3–5x týdně cca 30–60 min. A najít si tak čas není jednoduché.

To jsou režimová opatření. Jak by měla vypadat správná léčba u pacienta, kdo by ji měl zahájit a jak by měly probíhat kontroly?

Máme-li správně stanovenou diagnózu nebo si sami naměříme opakovaně TK nad 135/85 mmHg, je to jistě důvod vyhledat svého praktického lékaře, který většinou léčbu vede (stanovuje kontroly, režimová opatření, léčbu samotnou). Měl by ji přizpůsobit individuálně potřebám pacienta. Vhodné je využívání kombinovaných preparátů (2 i 3 léky v jedné tabletce), protože k adekvátní kontrole tlaku potřebujeme často více léků. Léčba pro pacienty je tak jednodušší a je lépe tolerována. Pro nastavení léčby je potřeba více času (3 měsíce) a více návštěv lékaře. Nelze očekávat nastavení optimální léčby po jedné návštěvě či během jedné hospitalizace. Léčbu pak vede většinou praktický lékař a u komplikovanějších či více nemocných pacientů specialista. 

Existují pacienti, kteří na léčbu reagují lépe a kteří naopak hůře? Proč tomu tak je?

Vždy je důležité, jak pacient k léčbě přistupuje, zda příjme režimová opatření a jak poctivě užívá léky. Obecně je ochota dodržovat režimová opatření malá; a co je také pravdou, nemalá část pacientů předepsané léky neužívá vůbec, nebo je neužívá tak, jak byly předepsány (nevidí smysl v léčbě, mají obavy z nežádoucích účinků). I lékaři někdy příliš otálejí s nasazením léčby (tomu se říká tzv. lékařská inertie – netečnost). Méně časté jsou případy farmakorezistentní hypertenze, kdy při optimálně vedené léčbě nedosáhneme cílových hodnot TK. Zde už je potřeba poradit se se specialistou–internistou ev. jiným odborným lékařem. Existují i speciální centra léčby hypertenze. 

Chtěl byste ještě závěrem našim čtenářům něco doplnit nebo ještě zdůraznit?

Byl bych rád, kdyby si pacienti uvědomili, že dodržováním a užíváním léčby pomáhají hlavně sobě, a aby se snažili porozumět principům léčby a byli motivovaní. Aby se aktivně zajímali o své zdraví a hodnotu svého tlaku krve a k případné léčbě se tak dostali včas – dříve, než je potká závažná zdravotní komplikace. Aby se i díky změně životního stylu cítili lépe a prožívali dlouho zdravý život se svými blízkými a mohli dlouho dělat to, co mají rádi. 

Hypertenzi se podrobně věnuje také podcast Uherskohradišťské nemocnice Pulsování, v němž byl hostem právě MUDr. Jiří Kašpar. Podcast Pulsování je k dispozici na YouTube, Spotify nebo na webových stránkách Uherskohradišťské nemocnice.