MUDr. Michal Houfek
Uherskohradišťská nemocnice byla jasná volba. S městem ležícím v samém srdci Slovácka je pracovní i osobní život lékaře MUDr. Michala Houfka úzce spjat. Do Uherskohradišťské nemocnice nastoupil ihned po ukončení studia, v květnu letošního roku to bude přesně 16 let, kdy se stal součástí týmu anesteziologicko resuscitačního oddělení. V listopadu 2022 byl jmenován do funkce primáře, pomyslné žezlo ve vedoucí pozici na oddělení převzal od MUDr. Lubora Hrušky.
Jaká byla Vaše cesta do Uherskohradišťské nemocnice? Přemýšlel jste už během studia medicíny, že se pracovně vrátíte do rodného regionu?
Při studiu jsem nad tím ještě nepřemýšlel, ale výběr byl v té době limitovaný pokřiveným trhem práce, kdy ve fakultních nemocnicích vesměs nabízeli pouze úvazky 0,1 v kombinaci s postgraduálním studiem. Z nefakultních zdravotnických zařízení byla Uherskohradišťská nemocnice jasná volba.
Můžete nám vaše pracoviště ARO, pod jehož primariát spadá také NIP (oddělení následné intenzivní péče), JIPCHO (jednotka intenzivní péče chirurgických oborů) a anesteziologický úsek, blíže představit?
Uvedené stanice sdružené pod primariátem ARO jsou jedním z pilířů nemocnice – jen u zdravotnického personálu se jedná zhruba o 150 lidí. Na lůžkové stanici ARO se staráme o kriticky nemocné pacienty, kterým selhávají základní životní funkce – jsou většinou v bezvědomí nebo v umělém spánku, potřebují podporu dýchání ventilátorem, lékovou podporu krevního oběhu, při selhání ledvin i dialýzu. Pokud se povede tuto kritickou úvodní fázi zvládnout, překládáme tyto pacienty na naši další stanici – oddělení následné intenzivní péče (NIP). Zde se snažíme pacienty dostat do takové kondice, aby byli opět schopni „postavit se na nohy“ a dýchat bez ventilátoru.
Na JIP chirurgických oborů pečujeme o pacienty ze spřátelených oborů chirurgie, urologie, ortopedie a traumatologie. Spektrum pacientů se typicky skládá z operantů po implantaci totální endoprotézy kyčle a kolene, po operacích zlomenin, hospitalizováni jsou zde i pacienti s úrazy hlavy, mozku atd.
Anesteziologický úsek zajišťuje, aby pacient neutekl z operačního stolu a aby ho operace nebolela. :) K tomu jsou zdravotníci vybaveni prostředky na podávání celkové narkózy nebo k zajištění širokého spektra technik regionální anestezie (znecitlivění části těla).
Součástí našeho primariátu jsou také ambulance pro léčbu bolesti, nutriční a paliativní.
Nedílnou součástí Vaší práce je obsluha přístrojů, které pomáhají držet pacienta při životě. Probíhá jejich pravidelná modernizace a obnova?
V posledních letech proběhly masivní investice do přístrojové techniky a je to vidět všude kolem nás. Vybavení je na opravdu výborné úrovni. Vysoké investiční tempo se daří udržet, a i v letošním roce jsou v plánu nákupy lůžek, ventilátorů, ultrazvuků, nového anesteziologického přístroje pro magnetickou rezonanci, defibrilátorů a monitorů. Současně s tím čeká naši nemocnici po 30 letech přechod na nový informační systém s postupným zavedením plně digitální dokumentace.
S nejnovějšími přístroji jsou spojeny i nové možnosti léčby, jaké jsou současné trendy?
Pokrok v našem oboru běží neúprosně rychle a vyžaduje celoživotní vzdělávání k osvojení nových metod. Se zlepšujícími se možnostmi ultrazvuku je v našem oboru například trend k většímu využití technik regionální anestezie (znecitlivění části těla), kdy nám ultrazvuk umožňuje navigaci jehly s přesností na milimetry. Lokální anestetika tak můžeme aplikovat cíleně k jednotlivým nervům a provést některé operace úplně bez narkózy či zcela odstranit pooperační bolest až na 24hodin.
S milimetrovou přesností nám umožňuje ultrazvuk i zavádění různých dlouhodobých žilních katetrů ze vpichu na paži, což snižuje riziko infekcí krevního řečiště. Využití má i u onkologických pacientů, kteří potřebují kvalitní dlouhodobý žilní vstup pro podávání chemoterapie.
S ohledem na časovou náročnost Vašeho povolání, čemu se nejraději věnujete ve chvílích volna?
Ten vzácný čas, kdy nejsem v práci, se snažím rozdělit mezi rodinu a sport. Nejlépe spojením obou dohromady. Když byly děti ještě malé, jezdil jsem na kolečkových bruslích s kočárkem i 70 km týdně. Teď už jezdí za mnou na kole. Z dalších sportů mám rád volejbal, kolo, lyže, plavání, vodní sporty. Rád si zahraji i karty – snažil jsem se na důchod trénovat bridge, ale teď bohužel nestíhám. Tak snad to do toho roku 2048 (kdy mám v plánu odejít do penze) ještě stihnu.
